Průvodce: Island – Země ohně a ledu

Po sérii turistických online průvodců z jižních a převážně koupacích destinací tu pro vás mám něco z jiného soudku – vypravíme se opačným směrem a to přímo na sever, konkrétně do překrásné země ohně a ledu, na Island. I když tuto drsnou ostrovní zemi mají mnozí v paměti zafixovanou jako drahou exotiku, i zde se nechá dovolená při troše skromnosti strávit poměrně levně. V následujícím průvodci si proto povíme nejen o tom co na Islandu vidět a zažít, ale i o možnostech dopravy a ubytování takových, aby naši peněženku nevysály během dvou dnů :) Ale vezměme to popořádku…

Historie Islandu

Z pohledu geologů je Island poměrně mladý ostrov – vznikl postupně na Středoatlantickém hřbetu vyvřením lávy ze dna oceánu zhruba před 20-ti miliony let. K objevení, resp. osídlení Islandu, došlo dle archeologických nálezů z oblasti Rejkjavíku zhruba v roce 970 našeho letopočtu. Postupně byl Island osidlován jak Nory, tak i Iry a Skoty, kteří ovšem byli spíše otroky severských náčelníků a jejich rodin. Okolo roku 930 byl založen parlament Althing (Alpingi), který je datován jako nejstarší na světě a v roce 1000 n.l. bylo právě zde přijato křesťanství za oficiální náboženství. Ve 13 stol. se Island dostal pod nadvládu Norska a nakonec Dánska, což se projevilo poměrně výrazným úpadkem státu. Tento stav trval celých 5 století a automonie bylo dosaženo až v roce 1874.

Island byl též mnohokrát poznamenán obrovskými sopečnými erupcemi. Za všechny jmenujme rok 1783 a výbuch sopky Laki, po kterém došlo k zahubení téměř 70% dobytka a zatemnění oblohy sopečným prachem, což způsobilo chladné léto a ještě chladnější zimu s následným hladomorem, který nepřežila čtvrtina obyvatel země. Další velkou erupcí byla sopka Askja (ke které se v průvodci i podíváme) v roce 1875, která opět zapříčinila hladomor a velkou emigraci obyvatel na západ hlavně do Kanady a USA. Z novodobých erupcí jistě pamatujete výbuch sopky Eyafjallajökull v roce 2010, kdy byla kvůli sopečnému prachu z erupce zastavena letecká doprava nad většinou Evropy.

Jak se na Island dopravit a cestování po ostrově

Pokud nepoletíte s cestovkou, což netvrdím, že je v případě Islandu a méně zkušených cestovatelů úplně špatná možnost, tak nejlevnější cesta do hlavního města Rejkjavík, respektive na mezinárodní letiště Keflavík (KEF) je aktuálně z Německa. Letenky na Island společností Wow Air a Air Berlin vycházejí v promo akcích i pod 4.000 Kč s odletem z Mnichova či Berlína, což je už hodně pěkná cena. Občas se může vyplatit i EasyJet na trase Praha – Londýn – Rejkavík v podobné cenové relaci. Pro ilustraci uvádím, že tyto ceny jsou skutečně výborné – osobně jsem na Island letěl z Frankfurtu přímým letem společnosti Icelandair za nekřesťanských 11.000 Kč, což byla v době cesty nejlevnější nabídka. Cestu na Island vlastním autem velmi dobře zvažte, obzvláště pokud vám v garáži neodpočívá nějaký kvalitní offroad – podvozek běžného auta by si utrpení na islandských silnicích určitě nezasloužil. Dalším důvodem proti cestě vlastním autem jsou poměrně vysoké náklady na trajekt Norona a doba cesty. Pro doplnění ještě připomínám, že na Island cestujeme bezvízově a kurz Islandské koruny (ISK) je zhruba 18 Kč za 100 ISK.

Možnosti dopravy po Islandu následující:

• Autobus: pokud jste nízkonákladový cestovatel tělem i duší a cestujete v 1-2 lidech, určitě vás bude lákat i tato možnost, která není nereálná. Autobusy zajíždějí do většiny turistických lokalit a pokud máte více času a nevadí vám se přizpůsobovat jízdním řádům, můžete je vyzkoušet. Mapu tras a jízdní řády najdete zde.

• Autostop: jste-li časově flexibilní a dobrodružné povahy, můžete zkusit stopovat. Co jsem měl možnost vidět, tak Islanďané rádi stopaře svezou, ovšem nevýhodou je, že v některých lokalitách je jedno auto za dvě až tři hodiny standardem.

• Půjčení auta: pokud vás cestuje více nebo máte na dovolenou na Islandu vyhrazené 1-2 týdny, vyzvedněte si na letišti předem rezervované auto a dopřejte si cestovatelskou svobodu se zastávkami kdy a kde budete chtít. Osobně doporučuji auto s pohonem všech čtyř kol / SUV (4×4) – určitě se vyplatí. I přes o něco vyšší cenu jsem si díky půjčení vhodného auta užil Island na maximum a nemám potřebu se tam, i když mě uchvátil, znovu vracet, což lze brát vlastně za úsporu ;) O pár cestovatelích, kteří na Island jeli podruhé, aby si mohli půjčit terénní auto a vidět ona méně dostupná místa, z internetu vím.

• Jízdní kolo: ano, nedělám si legraci, i cyklisty z Evropy jsem na Islandu viděl. Pokud rádi překonáváte výzvy a máte čas, rozdejte si to na okružní silnici č.1 s drsnou severskou přírodou :) Oficiální cyklomapa zde.

Silnice na Islandu jsou v podstatě třech typů – zpevněná asfaltová silnice č.1 vedoucí kolem celého ostrova, běžná šotolinová cesta bez asfaltu jakžtakž sjízdná i běžným autem a silnice označené písmenem F. Tyto silnice vedou převážně ve vnitrozemí a jsou určeny pouze pro auta s pohonem 4×4. Jsou na nich často vodní brody a některé jsou většinu roku pod sněhem. Aktuální stav těchto cest si ověřte na webu Islandské správy silnic. Zajímavá je cesta po „Fkové“ silnici Kjólur, Kaldidalur a k sopce Askja. Jak se v islandském vnitrozemí jezdí se můžete podívat v následující videu z Youtube :)

 

Možnosti ubytování na Islandu

Pokud chcete ušetřit, rozhodně zvolte ubytování v kempech. Tyto jsou sice průměrně vybaveny, ovšem v každém je alespoň základní místnost, kde si lze v nepříznivém počasí posedět či uvařit jídlo (vlatní plynový vařič nutností). S kvalitou kempů v Austrálii či na Novém Zélandu ovšem nelze Island srovnat. Na druhou stranu jsou kempy výhodné, pokud nemáte přesný plán, nebo ho přizpůsobíte (a tato situace určitě nastane) počasí. Nějaké místo se v nich i v sezóně vždy najde i bez rezervace. Naproti tomu hotely, hostely či různé chatky je nutné dopředu vždy rezervovat. Ceny hotelů jsou vyšší než v Evropě či USA, ale komfort oproti kempům je samozřejmě úplně někde jinde, obzvláště v nepříznivém počasí tuto variantu velmi oceníte – volba je zde jen na vás a možnostech vaší peněženky. A když už jsme u té peněženky, tak nákupy vycházely nejlevněji v řetězci Bónus.

Zajímavá místa na Islandu doporučená k navštívení

Pojďme se nyní podívat po nejzajímavějších místech Islandu. Pro základní orientaci poslouží například tato turistická mapa.

Reykjavík – i když se na Island jezdí hlavně za krásnou a unikátní přírodou, doporučuji Reykjavík, jehož jméno znamená „kouřová zátoka“, nevynechat. Centrum tohoto města se 110 tisíci obyvateli je plné klasické severské architektury, obchodů a různých, nejen rybích restaurací, na třídě Laugavegur. Kdybyste chtěli nějakou specialitu okusit, určitě nebudete zklamáni, jen se připravte na podstatně vyšší ceny než u nás. Zajděte se také podívat ke kostelu Hallgrímskirkja, který byl v 60. letech postaven z betonu. Z věže je zajímavý výhled na všechny strany a celý Reykjavík. Dále můžete vyrazit na procházku okoro jezera Tjörnin a poté se zastavit třeba v Národním muzeu či galerii.

 

Reykjanes – po dopolední prohlídce hlavního města se můžete vydat na blízký poloostrov Rejkjanes. I když při příletu Rejkjanes působí svými lávovými poli ze zhora poněkud ponuře, není to tak úplně pravda – najdete zde poměrně zajímavou geotermální oblast Krysúvík – Seltůn, kde se můžete projít mezi horkými, sirným pachem zapáchajícími, prameny. Dále pak úžasně fotogenické jezero Grænavatn, mnohem větší jezero Kleifarvatn, poté se můžete projít po mostku mezi Evropou a Amerikou, který leží přesně na zlomu dvou litosférických desek. Náročný den můžete zakončit ve světoznámém a vyhlášeném termálu Modrá Laguna, jehož jedinou vadou na kráse, je vstup 40 €.

 

Landmannalaugar – neboli Duhové hory, je unikátní barvami hrající pohoří ležící v národním parku Fjallabak. K centru parku s chatou, kempem a přírodním termálním jezírkem vhodným pro koupel vede cesta třídy F v průměrném stavu. Těsně před cílem je vodní brod, který však není nutné autem překonávat – můžete zaparkovat před ním. Začíná zde několik treků různé náročnosti, od menší 1-2 hodinové procházky až po několikadenní trail do Pórsmorku. Poblíž Duhových hor se nachází i známá aktivní sopka Hekla.

 

Seljalandsfoss – jeden z možná tisíců vodopádů na Islandu, ležící mezi městem Selfoss a dalším vodopádem Skogaffos. Tento je zajímavý tím, že ho můžete po pěšince obejít a stát za vodní stěnou, což se u běžných vodopádů nepoštěstí. Pokud tak učiníte, doporučuji si vzít pláštěnku nebo deštník :)

Skogafoss – jeden z největších a podle mnohých i nejhezčích vodopádů na Islandu. Mohutný Skogafoss leží v nádherně zelené krajině u vesnice Skógar a padá z výšky přes 50 metrů. Výhodou je možnost masu vody pozorovat jak ze spodu, tak i z horní vyhlídky nad vodopádem.

Dyrholáey – výběžek v jižní části Islandu poblíž města Vík. Kromě černé sopečné pláže, skalní brány a majáku zde můžete na skalách vidět zvláštní ptáky s velkými zobáky- Papuchalky. Kolem určitě pojedete, tak se zde neváhejte zastavit. PS: Já Papuchalky bohužel neviděl – pokud budete mít štěstí, pošlete foto na info@fly4free.cz :)

Skaftafell – největší a asi i nejhezčí národní park na Islandu. Najdete zde spoustu stezek různé náročnosti jak na kopce, tak i třeba k ledovci Skaftafellsjökull. Bohužel jsme zde neměli moc velké štěstí na počasí, takže se naše cesta omezila pouze na cestu k vodopádu Svartifoss (černý vodopád), který padá z čedičových varhan, podobných Panské Skále u Kamenického Šenova. Na místě je také pěkné infocentrum a kemp.

 

Jökullsárlón – jedno z islandských „must see“ neboli Jökullsárlón musíte prostě vidět. Jedná se o jezero mezi mořem a čelem ledovce Breiðamerkurjökull, ze kterého se odtrhávají ledové kry, které pak plují po této laguně. Mezi ledovými krami se můžete i svézt obojživelným vozem. Tuto atrakci jsem nevyužil, ale našel jsem web s detaily, takže pokud vás plavba lodí zajímá, mrkněte sem.

Detifoss – nejmohutnější vodopád Evropy co do průtoku vody, nacházející se asi 30 km od okružní silnice číslo jedna po šotolinové cestě č. 862. Pohled na vodopád na řece Jökulsá á Fjöllum je skutečně monumentální a neměli byste ho vynechat. Po cestě zpět se pak zastavte u menšího, ale neméně pěkného vodopádu Selfoss.

 

Asbyrgi – pokud budete od vodopádu Detifoss pokračovat po silnici 862 dále na sever, dostanete se do údolí Vestuldalur. V místě je kemp a množství turistických stezek, po kterých je možné se vydat na červený kopec Rauhólar a k lávovým soupouchům Hljódaklettar či sklaní „podkově“ Asbyrgi.

Krafla – aktivní sopka severovýchodně od jezera Mývatn. V okolí se vyskytuje několik přírodních zajímavostí, které byste neměli vynechat. Jako první se zastavte v geotermální oblasti Hverir – různá prskající jezírka dříve ucítíte než uslyšíte :) Zároveň si zde můžete dát procházku mezi různými sirnými plochami, kouřícími dírami apod. Celkem dobře si na Hveriru můžete uvědomit jako sílu naše planeta Země má. Ostatně nedaleko je i jedna z islandských geotermálních elektráren, která této síly využívá. Poté můžete přejet k zatopenému kráteru Víti (v překladu peklo) okolo kterého si můžete dát zhruba půlhodinovou okružní trek. Druhé Víti s jezerem uvnitř se nachází u sopky Askja ležící ve vnitrozemí.

 

Grjótagjá a Jardbodin – pokud zhruba 10 km před Mývatnem odbočíte vlevo na silnici 860, dostanete se po dalších 5 km k pěknému termálu Jardbodin, jehož návštěva může být levnější alternativou oproti Modré Laguně u Reykjavíku, cena vstupného je zhruba poloviční a voda stejně teplá a mokrá :) Pokud pojedete ještě kousek dál, můžete nahlédnout do malé jeskyně resp. pukliny ve skále s vroucí termální vodou – Grjotagjá.

Mývatn – největší jezero na Islandu s poměrně zajímavým okolím. Název jezera znamená „komáří jezero“ a dle mnohých je to skutečně pravda :) V okolí jezera najdete spoustu zajímavostí, jako například skalní město Dimmuborgir s lávovou jeskyní Kirkjan, jejíž vchod připomíná portál gotické katedrály, či různě velké pseudokrátery u osady Skůtustadir, mezi kterými vede pěší trasa. Pokud se vám nechce chodit pěšky, můžete si celou oblast pěkně prohlédnout ze vzduchu – společnost Myflug nabízí různě dlouhé vyhlídkové lety, nejen nad okolím Mývatnu, ale i k sopce Askja, okolo Krafly nebo až nad Kverkfjoll. Vyzkoušeli jsme trasu 2 viz. web Myflug.is a mohu tuto společnost doporučit, let stál opravdu za to :)

 

Godafoss – krásný a fotogenický vodopád padající na dvou ramenech z výšky 12 metrů a je napájen řekou vytékající z největšího ledovce na Islandu – Vatnajokullu. Můžete si jej vyfotit, jak z horní vyhlídky, tak i zespodu. Místo je velmi hojně navštěvované, takže pokud rádi fotíte, tak doporučuji návštěvu Godafossu brzy ráno nebo pozdě večer.

Glaumbaer – pokud chcete vidět jak se bydlelo na Islandu v 18. a 19. století, zastavte se v Glaumbaeru asi 100 km západně od Akureyri (silnice 1 a kousek po 75). Tento skanzen je vlastně skupinou staveb vybudovaných napůl z drnů a hlíny a napůl ze dřeva. Nejen dle mého názoru se jedná o nejlepší skanzen na Islandu, který vám přiblíží místní historickou architekturu.

Akureyri – druhé největší město na Islandu, někdy přezdívané hlavní město severu.. Upřímně, není zde sice nic úžasného, ale procházka v jeho centru po týdnu mimo civilizaci určitě není úplně na škodu + zde můžete dokoupit zásoby pro další část vaší cesty.

 

Húsavík – cestou od Mývatnu si můžete udělat menší zajížďku na sever do města Húsavík. K vidění je zde celkem malebný rybářský přístav a za pěkného počasí i výhled na hory tyčící na protější straně zálivu. Z Húsavíku zároveň vyplouvají lodní výlety za pozorováním velryb. Cena tříhodinové plavby se pohybuje okolo 55 € za osobu, ale může být příjemným a nevšedním zážitkem.

F35 Kjólur / Hveravellir –  vnitrozemská silnice dlouhá cca. 170 km vedoucí liduprázdnou, ale nádhernou krajinou. Hlavním bodem je zhruba v polovině trasy Hveravellir – termální oblast s různými jezírky, „minisopkami“ a gejzíry. Poblíž je i tábořiště, takže zde můžete přenocovat a druhý den pokračovat dále. F35 je oficiálně sjízná jen s 4×4, ovšem viděl jsem zde i poměrně dost „normálních“ automobilů, protože na silnici nejsou vodní brody.

 

Gulfoss – opravdu už poslední vodopád doporučený k navštívení :) Tento je zajímavý tím, že z horních peřejí padá ve dvou úrovních do 2,5 km dlouhého kaňonu. Spolu s NP Pingvellir a oblastí okolo Geysiru tvoří turisty velmi oblíbený takzvaný „Zlatý trojuhelník“

Kaldidalur – je další vnitrozemská silnice (č.550) vedoucí v délce 40 km krásnou krajinou mezi ledovci Eiriksjökull, Langjökull, Okjökull a Thorisjökull. I když není označena písmenem „F“ autopůjčovny zde cestu běžným vozem mají většinou vyslovně zakázanou v podmínkách. Na silnici sice nejsou vodní brody, ale kameny 20 cm v průměru zde nejsou výjimkou. I přesto, je nazývána silnicí pro začátečníky.

Pingvellir (Thingvellir) – další bod na „zlatém trojúhelníku“ a místo významné jak přírodně, tak historicky (první parlament), což bylo zmíněno výše. Z hlediska přírodního se jedná o veliké údolí, ležící přesně na zlomu tektonických zemských desek. Tento park zapsaný v UNESCO je hojně navštěvovaný, takže je zde i výborná turistická infrastruktura – můžete se zde procházet po pěkných chodnících, které vedou podél řeky Oxará, různých jezírek a na vyhlídku.

Geysir – oblast se nachází asi 80 km severozápadně od Rejkjavíku. Geysir, který dal jméno všem světovým gejzírům, vodu chrlí nepravidelně, ale pokud toto nastane, jsou výtrysky vody vysoké až 60 metrů. Pokud se do oblasti vypravíte, uvidíte jeho souseda – gejzír Strokkur, který vodu vystřikuje pouze do výšky 20 m, ale v pravidelných intervalech 5-10 minut, takže jej v akci určitě zastihnete :)

Snaefelsness – poloostrov s národním parkem a horou resp. sopkou Snaefells, na kterou spisovatel Jules Verne umístil svůj vchod do středu země. Pokud máte čas, na poloostrov zavítejte, krajina je zde poměrně zajímavá.

 

Kompletní obsáhlou fotogalerii z putování po Islandu najdete ZDE. (galerie obsahuje i několik fotek z Frankfurtu nad Mohanem, kde jsme cestu začínali)

Na závěr: i když průvodce vystihuje jen můj názor, věřím, že vám pomohl alespoň v základní orientaci, co na Islandu můžete během dvou týdnů vidět– pokud jste již tuto destinaci navštívili nebo se teprve chystáte, napište vaše zkušenosti, poznámky či dotazy buď do komentářů pod článek nebo přímo do diskuzního fóra, pomůžeme tak společně ostatním cestovatelům při plánování jejich cesty.

Pokud jste se rozhodli vyrazit individuálně, podívejte se rovnou na levné letenky a dostupné hotely na celém ostrově. Jestli raději preferujete „all inclusive“ servis v podobě zájezdu, ověřte si ceny poznávaček na Island.

Líbil se Vám tento článek? Jestli ano, budu rád, když jej nasdílíte i svým kamarádům a známým ;)