Průvodce: Nový Zéland – Jižní ostrov – část II.

Mt. Cook NP – národní park známý též pod maorským názvem Aoraki. Nachází se v samém srdci Jižních Alp a je pojmenován po nejvyšší hoře Nového Zélandu – Mount Cook / Aoraki s výškou 3.755 m.n.m. Park rozhodně doporučuji navštívit a podniknout některý z treků. Už příjezd je nádherný – velký kus cesty pojedete podél azurového jezera Pukaki s Aoraki na obzoru. Centrem parku je vesnička Mount Cook, kde najdete návštěvnické centrum parku, ve kterém se můžete informovat na možnosti aktivit či aktuálních podmínek pro vysokohorskou turistiku.

My jsme zvolili několik pěších výletů, z nichž prvním byl pohodový Hooker Valley track vedoucí přímo z tábořiště DOC k ledovci a jezeru Hooker. Další pěkná procházka je možná k jezeru Tasman s možností dojet do stejnojmenného sousedního údolí autem. Z náročnějších doporučuji výstup z vesnice Moun Cook na Sealy Tarns (2 hod.) a následně pokračovat na chatu Mueller Hut (také 2. hod.; nocleh pouze s rezervací), což s návratem a zastávkami vydá na hezký celodenní trek s famózními výhledy, pokud vám tedy bude přát počasí. Veškeré info o parku najdete opět na webu DOC.

Přímo v Mount Cook u hotelu The Hermitage můžete navštívit centrum Edmunda Hillaryho, který z NZ pocházel, popř. si za hezkého počasí (a při plné peněžence:) dopřát vyhlídkový let nad Jižními Alpami s možností přistání na ledovci.

Ledovce Franz Josef a Fox (NP Westland) – ano, nejde o překlep – i na Novém Zélandu najdete ledovce. Oba se nacházejí se v národním parku Westland a na oba se můžete vyrazit podívat – Franz Josef se nachází nedaleko stejnojmenné vesnice (zhruba 5 km jízdy), přičemž k čelu ledovce dojdete zhruba po 40 minutách, cesta prvně vede nížinným lesem a poté kamenitým předledovcovým polem. Na ledovec je možné vyrazit i v rámci některé z organizovaných komerčních aktivit. Pokud preferujete různé treky a túry, mrkněte na jejich přehled zde.

Fox Glacier, který se nachází od Franz Josef zhruba 30 km, jsme také navštívili, nicméně počasí se ze špatného zhoršilo na strašné, takže vidět nebylo téměř nic. Pro detailní info rovnou přejděte na web DOC. Se špatným, resp. vrtkavým, počasím je v oblasti Westland nutné počítat, jen ve Franz činí roční úhrn srážek tuším přes 5000 mm. Ne nadarmo místní Westlandu někdy přezdívají wetland :)

Z dalších zajímavostí v tomto NP doporučuji jezero Matheson, které je na pohlednicích často k vidění s odrazem hor Mount Cook a Tasman v jeho klidné hladině.

Lake Tekapo – další velké jezero položené v majestátní krajině tvořené kulisami zdejších hor. Je významnou turistickou oblastí – spousta místních zde tráví svátky a prázdniny. Určitě zde doporučím alespoň krátkou zastávku u kostelíku Good Shepherd, který bývá s jezerem a horami na pozadí často vyobrazen na pohlednicích. Pokud budete chtít zrelaxovat, zajeďte do nedalekého termálního resortu Tekapo Springs. Z několika kaskádově posazených bazénů s různou teplotou vody si můžete užívat parádní výhled.

Wanaka –  známé prázdninové letovisko ležící u stejnojmenného jezera lemovaného horami jsme zvolili jako základnu pro výlet do národního parku Mount Aspiring na trasu Rob Roy Glacier Track. Wanaka kromě trekingu nabízí širokou škálu vyžití vodními sporty či rybolovem počínaje a sjezdovým lyžováním v zimním období konče. Letečtí nadšenci a fandové oldtimer vozů mohou navštívit Warbirds & Wheel museum u místního letiště, rodiny s dětmi by pak mohla zaujmout atrakce Puzzling World.

Na samotný národní park Mount Aspiring, jemuž dominuje stejnojmenná hora přezdívaná pro svůj tvar novozélandský Matterhorn nám kromě výše zmíněného treku v Rob Roy Valley více času nezbylo, takže případné zájemce odkáži na stránky DOC, kde najdete detailní možnosti pěších tůr v oblasti.

Queenstown a okolí – město Queenstown ležící na břehu ledovcového jezera Wakatipu byste rozhodně neměli vynechat. Ve městě a okolí by nebyl problém strávit s přehledem týden, možná i více. A co že toto centrum turistiky a adrenalinových sportů může nabídnout? Co se týče samotného Queenstownu, můžete vaši prohlídku začít na ulici The Mall se spoustou turistických obchodů a restaurací, poté dojdete k nábřežní promenádě, odkud můžete pokračovat do krásného parku Queenstown Gardens. Poté už můžete dojít ke stanici lanovky Skyline Gondola, která vás za 32 NZD (cca. 550 Kč) vyveze a Bob’s Peak, odkud budete mít s převýšením zhruba 450m celé město a jezero Wakatipu orámované pohořím The Remarkables jako na dlani :)

V okolí Queenstownu pak můžete vyzkoušet různé adrenalinové atrakce jako paragliding, bungy nebo jízdu na velmi rychlém člunu v soutěsce řeky Shotover či Kawarau. Poklidnější povahy pak zřejmě raději absolvují vyhlídkovou plavbu po jezeře na palubě historického parníku Earnslaw ;)

Z dalších zajímavých míst můžete zajet do blízkého Arrowtownu s koloniálními budovami z dob zlaté horečky či do poklidného Glenorchy, které je jedním z výchozích bodů pro kratší či delší treky ve výše zmíněném NP Aspiring.

Fiordland NP – jeden z nejkrásnějších národních parků na Novém Zélandu. Jak již název napovídá, byl založen hlavně kvůli fjordům, které vznikly činností ledovců během doby ledové. Součástí je též pět velkých jezer a deštný les mírného pásu, který najdete pouze na několika místech na světě. O kráse parku svědčí i fakt, že v něm najdete dokonce tři Great Walks – Milford Track, Kepler Track a Routeburn Track.

Svoji základnu můžete stejně jako my zvolit v kempu ve městečku Te Anau ležícím u stejnojmenného jezera a odtud vyrážet na výlety po okolí. Pro ty co mají minimum času rozhodně doporučím návštěvu fjordu Milford Sound – úžasná je jak cesta po Milford Road, tak samotný fjord s nádhernou horskou kulisou. Výlet na toto místo doporučím i za špatného počasí – cesta po Milford Road byla lemována doslova stovkami malých vodopádů. Ve fjordu si pak můžete zaplatit i plavbu lodí, kterou jsme bohužel kvůli silnému dešti nevyužili.

Přímo v Te Anau se pak k návštěvě nabízejí místní jeskyně specifické světélkujícími larvami jeskynních bedlobytek (podobně jako jeskyně Waitomo na Severním ostrově). Součástí návštěvy je i přeplutí jezera Te Anau ke vchodu do jeskyní. Z dalších míst můžete zajet k jezeru Hauroko, které je nejhlubší na NZ, popř. můžete navštívit fjord Doubtful Sound.

Dunedin a okolí – jelikož jsem zvyklý z Evropy na města s historií sahající stovky let zpátky a od měst na Novém Zélandu tak vlastně nic extra neočekával, Dunedin mě příjemně překvapil. Lehce mi i připomněl svojí architekturou skotský Edinburgh – ostatně název Dunedin je starokeltským názvem Edinburghu. Samotné centrum města je poměrně kompaktní, takže vás žádná túra ulicemi nečeká. Začít můžete na náměstí Octagon, ze kterého se ulice rozbíhají do osmi směrů. Ze zajímavostí bych jmenoval katedrálu Sv. Pavla s jedinou kamennou stropní klenbou na Zélandu. U Otago University si povšimněte pěkné hodinové věže, odtud můžete dojít na Stuart Street s klasickými řadovými domy z přelomu 19. a 20. století. Poté se už můžete přesunout k, dle mého názoru, nejkrásnější budově na celém Novém Zélandu – Dunedinskému nádraží z roku 1906. Z venku si povšimněte kontrastů dvou druhů použitého vápence a zevnitř pěkných vitráží, schodiště s balustrádami a podlahové mozaiky.

Z míst mimo centrum si zajeďte na Signal Hill, kopec s fantastickým výhledem na město nebo do známé Baldwin Street – údajně nejprudší ulice na světě.

Pak se již můžete přesunout na blízký poloostrov Otago – jízda po úzké pobřežní Portobello Road příjemně ubíhá až dojedete k Royal Albatros Centre, kde budete mít možnost seznámit se s Albatrosy královskými a dalším ptactvem.

Moeraki Boulders – mezi Dunedinem a Oamaru u silnice č.1 se zastavte u Moeraki Boulders, takřka dokonalých kamenných koulí rozesetých po pláži. Podrobnější info najdete zde.

Oamaru – toto městečko by asi nebylo samo o sobě nějak zásadně zajímavé, nebýt místní atrakce v podobě tučňáků. Večerní „Penguin viewing„, neboli komentované pozorování stovek malých tučňáků modrých vracejících se z lovu v oceánu do hnízd na pobřeží rozhodně stálo za návštěvu. Mohu doporučit, mrkněte na webovky Blue Penguin Colony. Pokud se o tučňácích chcete dozvědět více, doporučím k návštěvě i Penguin Place Conservation Reserve (web) na výše zmíněném poloostrově Otago nedaleko Royal Albatross Centre. (mapa)

Catlins – pro mě byla pobřežní oblast Catlins příjemným překvapením. Pokud budete návštěvu plánovat počítejte s celým dnem – délka trasy přes Catlins z Invercargillu do Balcluthy vychází na 170 km a částečně vede i po štěrkových cestách a míst k zastavení je zde vícero. Začít můžete na vyhlídku Waipapa Point, kde se na útesech událo největší lodní neštěstí na NZ, poté pokračujte do Curio Bay, ve které na skalnatém pobřeží rozpoznáte zkamenělé stromy a možná jako já, budete mít štěstí na tučňáky. Dále můžete pokračovat do pěkné zátoky Porpoise Bay a ke kaskádovým vodopádům McLean. Pokud budete mít štěstí, resp. dopředu zjištěny časy přílivu a odlivu, můžete se podívat do „jeskyní“ Cathedral Caves a na závěr můžete putování po Catlins zakončit u majáku na Nugget Point ve společnosti tuleňů, lvounů, buřňáků a někdy i tučňáků.

Bluff – nejjižnější přístav nedaleko města Invercargill, ze kterého vyplouvají trajekty na Stewart Island. Na Bluffu najdete malý maják a rozcestník, nadšenci do lodí mohou navštívit zdejší námořní muzeum.

Stewart Island – tento třetí nejrozlehlejší ostrov NZ se nachází asi 30 km na jih od Jižního ostrova a i když jsem jej nenavštívil, alespoň krátce bych ho zde rád zmínil pro případné zájemce. Jedinou osadou na lesnatém ostrově je Oban, kam se dostanete trajektem z Bluffu. Jinak Stewartův ostrov křižuje množství treků, které najdete zde. Stewart Island je vyhledáván mimo jiné milovníky ptactva, protože právě zde můžete pozorovat ptáky Kiwi v jejich přirozeném biotopu.

Fotogalerie

Máte už dost čtení? :) Inspirujte se na vaší cestu na Nový Zéland ve fotogalerii z mojí vlastní cesty.

Na závěr

Vždy už ze zkušenosti tak nějak počítám s tím, že na jedné několikatýdenní cestě nejde vidět a zažít úplně vše, Ať už kvůli limitovanému času, počasí či útlejšímu budgetu, proto tohoto průvodce berte hlavně jako inspiraci na cestu na NZ a její základní naplánování – mým cílem rozhodně není suplovat profesionální knižní průvodce o stovkách stran tvořené kolektivy autorů. Každopádně pokud máte připomínky a tipy na případná další zajímavá místa v této oblasti, podělte se o ně nejen se mnou v komentářích pod článkem :)

Zpět na první část průvodce po Jižním ostrově Nového Zélandu.